AFK Hradiště 1989

Bez hráče na střídání zdoláváme Válečníky asi 3:2, nebo 4:2, sakra já nevím jak to dopadlo!!!!

Scházíme se ve čtyřech v poli, já v bráně, protože neumím kopat do míče a nic neuběhnu. Takže myslím, že pocit jak to můžeme schytat nemám jen já. Ale co se neděje. nejen, že držíme krok, dokonce dáváme po krásné kombinaci góla a dostáváme se do vedení, máme šance, ale i štěstí, párkrát mi zvoní břevno nad hlavou a tyčky po stranách a chvíli mi hučí i v uších a mám mžitky před očima, jak se ode mě furt odráží míč, nicméně první poločas jsme ustáli. Po půli jsem cítil, jak to na nás padá, únava si vybrala daň, jedna jedna. Ale co to, hned z protiútoku Marťas srovnává!!! Tím to ale nekončí, přidávéme další gól, dokonce z příméhé kopu. No co dodat, drama až do konce a vítězíme!!! Pěkné to bylo. Po zápase k nám jede Karel na návštěvě ale ani jeden nevíme jak to dopadlo, tak nás to pohltilo!!!! Doufám, že si aspoň pamamtujeme, že jsme vyhráli...

Příští týden na viděnou!!!!

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

janok | 20.09.2015 18:44
Chlapci, měl pravdu Sichi - 4:2 nebo 4:3 (Marťas 2; Venca 1 a Váša 1). Je to ložený - vítězství bylo zasloužený a konečně jsem viděl i propocený drézy. Jen tak dál. Byl jsem ve čtvrtek na Evropské lize, ale to je bez vzruchu proti tomu, jak jsme se Standou prožívali poslední dvě minuty.